V devatenáctém století se jistý astronom jménem William von Struve rozhodnul zjistit přesný tvar a velikost Země. Chtěl k tomu využít triangulačních bodů. Nechal tedy postavit 256 triangulačních bodů v třicetikilometrových vzdálenostech. Celý geodetický oblouk nakonec měřil 2 820 km a táhnul se od Hammerfestu v Norsku až k pobřeží Černého moře.
V roce 2005 bylo rozhodnuto, že 34 triangulačních bodů náležících geodetickému oblouku bude zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Většinou byly vybrány pro svojí atypičnost a uměleckou hodnotu. Mohou to být památníky, sochy, kostely nebo zvláštní kříže. Triangulační body se nachází v Bělorusku, Estonsku, Švédsku, Norsku, Lotyšsku, Litvě, Rusku, Moldávii, Finsku a na Ukrajině. Geodetický oblouk je tak první památkou na seznamu světového dědictví, která náleží tolika zemím.