Dopravovat se po Švédsku může člověk hned několika způsoby. Řídi se zde na stejné straně, jako u nás, takže odpadají typicky „britské zmatky“.
AUTO
Dopravujete-li se vlastním autem, nemělo by vás nic překvapit. Důležité je mít rozsvícená světla po celý den a dodržovat rychlostní omezení, což je v obci 50 km/h, mimo obec 70 km/h a pro dalnice pak platí 110 Km/h – pokud rychlostní limity u nás berete „trochu volněji“, tak ve Švédsku vám to opravdu nedoporučuji. A pokud využijete při cestě do Švédska trajekt tak po výjezdu počítejte s témeř jistou kontrolou na alkohol! Zelená karta je samozřejmostí, ale je dobré před cestou zkontrolovat její platnost. Dálniční poplatky se ve Švédsku nevybírají a ceny benzínu jsou na zhruba stejné úrovni jako u nás.
VLAK
S vlakovými linkami je to o něco horší, není jich příliš mnoho, vyplatí se s nimi cestovat na sever, do Laponska. Mezi Stockholmem a severem pravidelně jezdí několik autovlaků, pokud máte sebou vlastní vozidlo, je to docela příjemný způsob odpočinku od řízení.
AUTOBUSY
Mnohem lépe jsou na tom autobusy, ty mají hustou síť a obsluhují i nejzapadlejší vesničky za polárním kruhem. Vcelku se vyplatí s nimi cestovat.
STOPOVÁNÍ
Zvláštní kategorií je stopování. V tom se názory různí. Častěji zastavují cizinci, než sami Švédové, stop funguje překvapivě dobře i na severu země. Jen člověk nesmí čekat, že mu zastaví někdo na dálnici. Docela dobrým nápadem je čekat na odpočívadlech a u benzínek, tam se šance na stopnutí nějakého toho motorového oře mnohokrát zvyšuje. Nicméně obecně je chytřejší stopovat na menších cestách, kde auta nejezdí tak rychle. Tradičně ochotní jsou řidiči tiráků, vděční za každého spolucestujícího na jejich dlouhé cestě.